Svatební tradice a zvyky
Některé svatební tradice si vybavíme úplně všichni, na některé už se s postupem času zapomnělo. Každý zvyk má svůj vlastní význam, symbolicky měl novomanželům přinést štěstí, hojnost, plodnost nebo ochranu před nemocemi. Tradice spojené se svatbou jsou v každé zemi specifické a jsou děděny z generace na generaci. Námluvy a následné svatební oslavy sice prošly velkou obměnou, ale je dobré alespoň některou z tradic zařadit do harmonogramu svatebního dne. Mohou Vám přinést zpestření Vaší svatby a také podtrhnout samotný symbolický význam svatby jakožto spojení dvou lidí v novou rodinu. Inspirací Vám může být následující článek. Je zcela na Vás, zda budete chtít mít svatbu tradiční nebo ne. Nedělejte to, co nechcete, jen proto, že je to dlouholetá tradice.
Svatební oznámení a zvací koláčky – Dříve se svatební oznámení roznášelo osobně rodině, známým a sousedům, obvykle spolu s malým balením svatebních koláčků. Tradičně mají tyto koláčky mít různé náplně, aby bylo vidět, že nevěsta pochází z majetné rodiny. Tímto způsobem se ohlašovala budoucí svatba, pečení koláčků bylo společenskou událostí, ale říká se, že nevěsta by se pečení měla vyhnout. Na svatbu pak zval výhradně ženich se dvěma mládenci. V dnešní době předávají svatební oznámení snoubenci společně a od pečení zvacích koláčků se spíše upouští.
Loučení se svobodou – Loučení se svobodou bylo v dřívějších dobách výsadou ženicha, který svolal své kamarády a příbuzenstvo z řad mužů v předvečer svatby. Společně popíjeli, zdobili svatební májku a připravovali výzdobu na samotnou svatbu. Později tyto rozlučky probíhali v poněkud usedlejší atmosféře, než jsme dnes zvyklí, v domě rodičů nevěsty a ženicha zvlášť. Loučení se svobodou patří mezi nejoblíbenější svatební zvyky i dnes, slaví nevěsta i ženich, ale z praktických důvodů minimálně týden před svatbou.
Děkování rodičům – Tento krásný zvyk se začíná znovu objevovat na svatbách. Jde o projevení díků za lásku a péči, se kterou rodiče budoucí manžele vychovali a o symbolické požádání o požehnání jejich sňatku. Ať už písemnou formou dopisem, květinou maminkám nebo dortem věnovaným pouze rodičům, určitě udělá velkou radost a prohloubí Vaše vzájemné vztahy.
Něco starého, nového, půjčeného a modrého – Říká se, že nevěsta by na sobě v den svatby měla mít něco starého, což je symbolem, že za sebou nechává starý život (např. šperk po babičce) a něco nového, což naopak symbolizuje začátek nové etapy života. Dále je potřeba něco půjčeného (např. svatební šaty nebo rodinný šperk), co by mělo nevěstě přinést do manželství štěstí. A podle tradice by na sobě měla nevěsta mít něco modrého (např. podvazek). Modrá barva symbolizuje nevinnost, čistotu a věrnost. Někdy se přidává ještě pátá věc, něco darovaného, jako památka na svatební den.
Svatební šaty – Podle tradice nemají oči ženicha spatřit svatební šaty dříve než při obřadu. To proto, aby mladý pár nepostihlo v manželství neštěstí. Tento svatební zvyk se většinou dodržuje dodnes, i když někteří novomanželé se z např. z časových důvodů rozhodnou jinak a ještě před samotným obřadem se vidí při společném focení nebo obědě.
Závoj – Závoj nevěsty býval symbolem její neposkvrněnosti, proto se z obličeje nevěsty snímal až na úplném konci svatebního obřadu. V dřívějších dobách měl být také ochranou proti zlým duchům, aby nevstoupili do těla nevěsty nosem nebo ústy. Nyní je závoj spíše módním doplňkem.
Svatební vývazky s myrtou – Svatební vývazky jsou nejčastější tradicí na českých svatbách, říká se jim i voničky. Svatební hosté je mají připevněné na klopě a je tak jasné, kdo patří mezi svatebčany. Mezi moderní alternativy patří různé odznaky, ozdobné špendlíky nebo kolíčky. Ženich obvykle mívá malou kytičku připevněnou v náprsní kapse.
Družičky – Svatební tradice velí, že družičky by měly být svobodné dívky nebo malé holčičky. Jejich úkolem bývalo poplést zlé duchy, kteří by chtěli nevěstě uškodit, tím, že na sobě měli mít podobné šaty nevěstě. Nyní si za družičky nevěsta volí spíše své kamarádky a jejich oblečení ladí ke stylu svatby.
.jpg)
Cesta na obřad a z obřadu – V minulosti se nevěsta chystala v domě svých rodičů, ženich také u svých rodičů. Na obřad poté přijížděl ženich první a nevěsta poslední. Následně z obřadu odjížděli společně jako první, svatební kolona na počest novomanželů troubila. Na většině nynějších svateb tento postup odpadá, protože se svatba koná na jednom místě bez přejíždění.
Zatahování – Tato vtipná tradice se dnes již moc nevidí. Jedná se o to, že kamarádi ženicha natáhnou před východ z místa obřadu silný provaz, na kterém jsou navěšené různé ozdoby připomínající hříchy z mládí, nebo přehradí cestu různými překážkami. Novomanželé mohou v cestě pokračovat dál až po zaplacení výkupného. Náhradou může být splnění nějakého žertovného úkolu.
Výměna prstýnků – Tento zvyk je dodržován na všech svatbách. Výměna prstýnků symbolizuje trvalou a neodvolatelnou volbu životního partnera. Odvážnější páry volí např. společné tetování.
Svatební špalír a házení rýže – Při opuštění místa obřadu svatební hosté utvoří uličku, kterou novomanželé musí projít, tak zvaný špalír. Během průchodu jsou na novomanžele házeny konfety, rýže, nebo sušené okvětní lístky. Tento zvyk měl páru přinést hojnost a plodnost. Dříve se svatební hosté snažili v průchodu všemožně nenásilně zabránit, to aby si manželé vyzkoušeli překonávat nesnáze společně. Dnes jsou místo rýže oblíbené svatební bublifuky.
Vypouštění bílých holubů – Vypouštění páru bílých holubů je poměrně novodobou tradicí. Pár holubů spolu zůstává po celý život, proto jsou symbolem čisté lásky a věrnosti.
Chomout, koule na noze – Jedná se o škodolibou svatební tradici, kterou rádi dodržují kamarádi ženicha. Koňský chomout jako symbol svázání manželstvím nasazují přátelé ženichovi po obřadu. Stejně tak vězeňskou kouli připevňují ženichovi na kotník a uzamykají zámkem. Ženich se musí vyplatit nebo ukázat svůj um a tupou pilkou zámek přepilovat. Nevěsta mu má být oporou a podporovat jej.
Proslov při přípitku – Proslov před svatební hostinou by měl provést otec nevěsty, případně svědek. Tatínek by se měl postavit, jemně poťukat na skleničku se sektem, požádat hosty o chvilku ticha a požehnat novomanželům do jejich společného života.
Zametání střepů – Tradice v podobě zametání střepů z rozbitého talíře bývá první, kterou novomanželům nachystá personál v místě, kde mají svatební hostinu. Při příchodu na svatební hostinu přivítá personál novomanžele a nečekaně z podnosu upustí talíř. Porcelánové střepy musí novomanželé pomocí smetáčku a lopatky společně uklidit. Tento symbolický úkol má ukázat, jak se jim bude v manželství dařit a také, aby řešili společně všechny problémy. Navíc se přeci říká, že střepy přinášejí štěstí. Tento zvyk patří dodnes k většině svateb.
Polévka z jednoho talíře – Tradičním testem manželské spolupráce i na nynějších svatbách je společná konzumace polévky. Personál při hostině uváže novomanželům kolem krku velký svatební bryndák, dostanou jeden talíř s polévkou a děravou svatební lžící se snaží vzájemně nakrmit. Tento zvyk má symbolizovat také rovné dělení v manželství.
Krájení svatebního dortu – Zcela jistě budete znát tradici rozkrajování svatebního dortu společnou rukou novomanželů, která se dodržuje dodnes. Symbolicky jde o společné dělení a vzájemnou pomoc. První kousek dortu předá ženich nevěstě a druhý kousek na oplátku ona jemu, poté společně rozdávají dort ostatním hostům.
První novomanželský tanec – Sólo pro novomanžele je tradicí, která nesmí chybět na žádné svatbě. První tanec je vždy věnován novomanželům, ostatní svatebčané okolo páru utvoří kruh držením za ruce. Je na nevěstě s ženichem, jaký styl tance zvolí. Často se v dnešní době při tanci novomanželé zasypávají konfetami nebo se zapalují prskavky.
Házení svatební kyticí – Říká se, že hotovou svatební kytici by nevěsta měla vidět až ve svatební den, kdy ji donese ženich. To už na dnešních svatbách moc neplatí. Význam zvyku házení svatební kyticí spočívá v tom, že se ze svobodných dívek opět vybere další, která se do roka bude vdávat. A je to právě ta, která svatební kytici chytne. Většina nevěst, která tento zvyk chce dodržet i nyní, si nechává u floristky uvázat speciální malou kytici, kterou potom hází.
Vystřelování podvazku – Tento zvyk je spjatý se svatební zábavou, kdy ženich bez pomoci rukou musí nevěstě vysvléknout podvazek. Poté ho vystřelí mezi svobodné pány, kdo z nich podvazek chytí, bude na řadě se ženěním.
Únos nevěsty – Únos nevěsty je poměrně diskutovanou tradicí. Obvykle parta ženichových přátel odveze v nestřeženém okamžiku nevěstu do blízkého restauračního zařízení, ženich má za úkol je najít, nevěstu vyzvednout a ještě je jeho povinností zaplatit útratu. Dejte si ale pozor, aby se z tohoto zvyku nestala jen nepříjemná vzpomínka v podobě zmizení obou novomanželů ze svatebního veselí nebo programu.
Vybírání do střevíčku – Vybíráním peněz do střevíčku se dříve vyhlašoval tanec s nevěstou. Každý z pánů, který přispěl, mohl krátkou chvíli s nevěstou tančit. Nyní je tento zvyk přeměněn na volný průchod pověřené osoby se střevíčkem mezi svatebními hosty za účelem vybrání dobrovolného příspěvku novomanželům do rozpočtu.
Napsala: Klára Tržilová