Při plánování svatebního dne leží před snoubenci celá řada vskutku důležitých činností, které musí zařídit, aby vše probíhalo podle jejich představ. Od hledání místa obřadu a hostiny, přes zajištění občerstvení, květin, hudby, až po výběr prstýnků a soupis hostů. Není divu, že takové přípravy trvají zpravidla rok a mnohdy bývají pro ženicha s nevěstou první manželskou zkouškou. Někdy se však ve všech těchto povinnostech ztrácí pravý důvod, kvůli kterému se svatba chystá - oddaná láska dvou lidí. Právě o tom by přece každá svatba měla být. Chcete-li svůj svatební den udělat ještě jedinečnější a intimnější, nezanedbejte pečlivé promyšlení samotného obřadu. Ať už bude váš oddávající úřední činitel či církevní hodnostář, zkuste popřemýšlet nad možností vyměnit si při obřadu se svým nastávajícím/svou nastávající svatební slib.
Jaké jsou tedy varianty?
V zásadě můžeme rozlišit dva typy slibů - manželský a svatební. Manželský slib zná většina z nás z církevních sňatků. Je předem daný a neočekává se, že by do něj snoubenci nějak významně zasahovali, byť určité obměny možné bývají. Nejznámější verze zní takto:
"Já (jméno), odevzdávám se tobě, (jméno), a přijímám tě za manžela/manželku. Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím, a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi dopomáhá Bůh."
Snoubenci jej buď odříkávají sami zpaměti nebo jej po částech opakují po oddávajícím.
Oproti tomu svatební slib je mnohem osobnější variantou. Snoubenci jej sepisují sami za sebe, svou lásku vyjadřují vlastními slovy a díky tomu nabírá obřad úplně jiný rozměr. Kreativitě se meze nekladou a záleží na dvojici, co si chce před rodiči, svědky a dalšími svatebčany slíbit. Obřady s takto sepsanými sliby mají obrovské kouzlo a ve všech přítomných zanechávají hluboký dojem. Při sepisování je ale potřeba věnovat jim nějaký čas.
Čeho se tedy držet?
Pravidlo č. 1 zní - na nic si nehrajte. Pokud nevíte, kde začít, není od věci projít si pár příkladů (koneckonců na internetu jich můžete najít celou řadu), ale nesnažte se nacpat do slibu jedno klišé za druhým, nekopírujte romantické komedie ani cizí výtvory. Váš slib by tak ztratil na významu a důležitosti, a přeslazená slova zase působí jako umělé fráze. Buďte sví, mluvte skutečně vlastními slovy, používejte výrazy, které jsou vám osobně přirozené. Myslete při tom na to, co vás svedlo dohromady, a co všechno vedlo k tomu, že se chystáte svoje životy spojit v jedno.
Můžete si připomenout nějaký váš společný krásný zážitek, zdůraznit vlastnosti, kterých si na druhém vážíte, nebo vyjádřit, co pro vás tento výjimečný okamžik znamená. Nebojte se zapojit ani špetku humoru, který může trošku odlehčit jinak emočně vypjatou situaci. Všeho ale s mírou. Cílem není rozesmát svatebčany, ale slíbit si vzájemnou úctu a lásku.
Svatební slib nemusíte napsat na první pokus. Je zcela pochopitelné, že pro tak významnou událost se mohou těžko hledat ta správná slova. Sepište si pár základních bodů, kterých se chcete držet a co chcete zmínit, nastiňte si menší osnovu, ale nenuťte se do dokončení slibu hned. Vyjádření vaší lásky by mělo být upřímné a hluboké, a takové myšlenky chtějí čas, než z nich vytvoříte dokonalý svatební slib. Zároveň ale nenechávejte psaní na poslední chvíli.
Důležitou roli hraje i to, jakým způsobem si chcete své sliby přednést. Budete je číst z připravených kartiček, nebo si troufnete na odříkání zpaměti? Druhá varianta je jistě o poznání náročnější, na druhou stranu ale také romantičtější. Ať tak či onak, věnujte nějaký čas i pečlivému nácviku přednesu. Pro mírný třes hlasu nebo slzy dojetí budou mít všichni pochopení. Kuňkání nebo huhňání se ale dá předejít tím, že si svůj slib zkusíte několikrát říct nahlas před zrcadlem či přímo před svým nastávajícím/svou nastávající. Slova si navíc i snáze zapamatujete. Obáváte-li se nervozity a chcete-li si být jistější, vydejte se zlatou střední cestou, slib si sepište na papír a při obřadu jej používejte jen jako pomocnou berličku, pokud by vám část textu vypadla.
Zkuste si při odříkávání hledět do očí tolik, jak jen to půjde, držte se za ruce, nebraňte se emocím. Vždyť to je to, oč tu běží. Nesnažte se mít svatební slib rychle za sebou, a budete-li si potřebovat setřít pár slz nebo se zhluboka nadechnout, udělejte to. Myslete na to, že tato chvíle je jen vaše a je dokonalá přesně taková, jaká je.
Pár tipů závěrem...
- Rozhodnete-li se do svatebního obřadu sliby zapojit, proberte možnosti vždy nejprve s vaším oddávajícím. Ačkoliv ve většině případů je tato iniciativa snoubenců spíše vítána, můžete narazit i na ortodoxnějšího oddávajícího, který bude trvat na klasické verzi manželského slibu. V takovém případě byste se museli zkusit obrátit na někoho jiného.
- Délka svatebního slibu není nijak pevně dána. Záleží na vás dvou, co vám bude příjemné. Určitě není nutné sepisovat dlouhé slohovky, ale byla by škoda odbýt tak hezkou chvíli jen jednou větou. Za nás je ideální cca jeden větší odstavec, maximálně A5. Zkuste se na délce sladit i se svým partnerem/partnerkou.
- Hodláte-li si svatební sliby sepsat na papír, zajděte do papírnictví pro nějaký hezčí kus papíru a pište čitelně. Takto připravené sliby si později můžete zarámovat a mohou vám pak sloužit i jako hezká památka a připomínka na svatební den a slova, která jste si navzájem věnovali.
Kristýna Bártů